Clanek pochazi z Kommersant.ru
Vývoz do zemí EU klesl na objemy dovozu do Ruska
Objem vývozu ruského zboží do zemí EU klesl na úroveň srovnatelnou s protiproudem, což podle údajů Eurostatu vedlo k prudkému snížení obchodního deficitu EU.
Podíl dodávek ruské ropy na dovozu EU klesl na 2 %, plynu na 13 %, uhlí na nulu, kovů na polovinu, hnojiv na třetinu. V rámci embarga na dovoz ropy a ropných produktů z Ruské federace se celkový vývoz do zemí EU přibližuje objemům dodávek do Turecka, Indie a EAEU, dodávky evropského zboží do Ruska jsou stabilnější, ale jsou postupně nahrazovány čínskými.
Objem obchodu mezi zeměmi EU a Ruskem se po uvalení sankcí a restrukturalizaci toků stabilizoval - od února 2022 do června 2023 se podíl dodávek z Ruské federace na dovozu EU snížil z 9,6 % na 1,7 % a Rusko podíl na vývozu EU do třetích zemí — z 3,8 % na 1,4 %. Obchod se téměř vyrovnal – jeho schodek na evropské straně se snížil z maxima 18,5 miliardy EUR v březnu 2022 na 400 milionů EUR do června 2023 (a za čtyři měsíce nepřesáhl 1 miliardu EUR). Včetně čtvrtletního deficitu obchodu s energií se snížil ze 40,4 miliardy EUR ve druhém čtvrtletí roku 2022 na 5,7 miliardy EUR o rok později.
Soudě podle údajů Eurostatu objem ruských dodávek do EU do března prudce klesal, poté se pokles zpomalil. Ve srovnání s březnem 2022 se do června 2023 objem dovozu do zemí EU z Ruska snížil z 21,9 miliardy EUR na 3,3 miliardy EUR, především kvůli prudkému poklesu dodávek energie po zavedení embarga na dodávky ropy na moři od 5. (export ropovodem Družba zůstal) a u ropných produktů od 5. února. V důsledku toho se ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2021 závislost EU na dodávkách ruské ropy snížila o 27 procentních bodů – z 29,2 % na 2,3 % – díky dodávkám ze Saúdské Arábie (podíl vzrostl o 5 %), Norska (plus 3 p.b.), na 11 % dovozu EU v obou případech, podíl USA vzrostl z 8 % na 13 %. U plynu došlo ke snížení podílu Ruské federace o 26 p.b., z 38,5 % na 12,9 % (současně se podíl Spojených států zdvojnásobil na 24 %, nyní je největším dodavatelem, zvýšily se i akcie Alžírska, Velké Británie a Norska). Nejdramatičtěji klesl podíl Ruské federace na dodávkách uhlí do EU – ze 45 % na nulu.
Celkem podle EK pod sankce spadalo 49 % ruského vývozu a 58 % dovozu (hlavně technologické zboží a zboží dvojího užití, dále uhlí a selektivně - hutní a chemické výrobky, hnojiva).
Podíl Ruska na dovozu do EU se snížil o 9 procentních bodů na 19 % (dodávky z Egypta a Kanady se zvýšily), nikl – o 14 procentních bodů (na 21 %), železo a ocel – ze 17 % na 8 % (především pro Indii). Dynamika evropského vývozu do Ruské federace byla stabilnější (snížila se z 3,4 mld. EUR na 2,9 mld. EUR). Úroveň druhého čtvrtletí 2021 překonala pouze dodávka kakaa a kakaových výrobků do Ruska (pravděpodobně se bavíme o nárůstu exportu čokolády).
Je třeba poznamenat, že z hlediska celkového objemu dodávek do Ruské federace zůstala EU jejím druhým obchodním partnerem - dodávky za první pololetí, soudě podle údajů prezentovaných šéfem ministerstva hospodářství Maximem Reshetnikovem na přednášce na VAVT činila 18,6 miliardy USD oproti 23 miliardám USD v první polovině roku 2022. Objem dovozu do Ruské federace z Číny během této doby vzrostl z 28,7 miliard USD na 42,6 miliard USD, přičemž země EAEU zůstaly na třetím místě, ale dodávky výrazně vzrostly - z 9 miliard USD na 15 miliard USD (alespoň částečně je tento trend spojené s reexportem zboží ze třetích zemí při omezeních v logistice a osadách). V seznamu deseti největších dodavatelů do Ruska během roku nedošlo k žádným změnám - všechny země si udržely svá místa (celkový objem dovozu vzrostl z 93 miliard USD na 106 miliard USD).
V žebříčku největších odběratelů ruských výrobků si své pozice naopak udržely pouze Turecko a EAEU, EU klesla na druhé místo za Čínu a pokles byl výrazný - z 98,9 mld. USD na 24,5 mld. USD (dodávky do Číny vzrostly z 30 až 37,3 miliardy dolarů).
V důsledku toho EU jako dovozce oslovila Turecko, EAEU a Indii (17,3 miliardy USD, 16,1 miliardy USD a 15,5 miliardy USD). Druhá pětice nyní zahrnuje Blízký východ, Severní Afriku, Jižní Koreu, SNS (mimo EAEU) a zbytek Asie – dříve po Jižní Koreji následovala Indie, SNS (bez EAEU), Japonsko, USA a Střední východ na pátém místě.
Taťána Edovina
Tags: Kommersant.ru , Rusko , Evropska unie , export , import , Turecko , Cina