Clanek pochazi z Welt.de
Masivní protesty proti plánovanému zvýšení věku odchodu do důchodu ve Francii neutichají. Německá penzijní expertka z OECD v Paříži Monika Queisserová vyvrací předsudky a vysvětluje, proč mnoho Francouzů stále sní o odchodu do důchodu v 60 letech.
Duchod jako déjà vu: Francie se zdráhá reformovat. Od ledna vycházelo do ulic pravidelně více než milion lidí, kteří protestovali proti zvýšení důchodového věku z 62 na 64 let. Proti reformě je podle průzkumů téměř 70 procent Francouzů. V parlamentu je ministr práce obviněn z vraha a debatu blokuje 20 000 opozičních pozměňovacích návrhů. V úterý bude po celé zemi další stávka.
SVĚT: Paní Queisserová, mnoho Evropanů oněmělo kvůli francouzským protestům proti důchodové reformě. Je Francie opravdu rájem důchodců, který tvrdošíjně odmítá změny?
Monika Queisserová: Ne. Věc je složitější. Životní úroveň francouzských důchodců je lepší než úroveň aktivního obyvatelstva ve Francii, není to však nutně způsobeno výší důchodu, ale mnoha faktory: dnešní důchodci stále využívají dřívější, štědřejší předpisy, mají možné dodatečné příjem atd. Pokud se podíváte pouze na výši důchodů, Francie je nad průměrem OECD pro průměrně vydělávající osoby, ale nepatří mezi nejštědřejší země.
SVĚT: Francie je ale jednou z mála zemí, kde můžete odejít do důchodu v 62 letech.
Queisser: Jistě, ale to neznamená, že všichni odejdou do důchodu v 62 letech. Je to věk, ve kterém můžete odejít do plného důchodu, pokud jste nasbírali potřebný počet let přispívání . Každý, kdo v nejbližší době nepřispíval 43 let, musí pracovat do 67 let, aby mohl pobírat důchod bez srážek. Lidé, kteří začali dříve, mohou navíc odejít do důchodu mnohem dříve. Pravdou je, že zvýšení věku odchodu do důchodu se jich tolik netýká. Pokud jste dokončili dlouhý titul, rozhodně musíte pracovat do 67 let. Pro tyto lidi reforma nic nemění.
SVĚT: Znamená to, že Francouzi se nezastaví dříve než ostatní Evropané?
Queisser:Ano, ale to je dáno především tím, že senioři nejsou na francouzském trhu práce téměř aktivní. Míra zaměstnanosti mezi 55 a 59 ve Francii je stále v průměru zemí OECD, ale po 60 letech prudce klesá. Z těch nad 60 let je na trhu práce jen 35 procent, v ostatních zemích OECD je to 52 procent, v Německu dokonce 61 procent. Částečně to lze vysvětlit tím, že někteří mohou odejít dříve díky svému speciálnímu režimu, dlouhé kariéře nebo interním dohodám, ale je to především kvůli diskriminaci starších lidí, kteří jsou považováni za málo výkonné nebo příliš drahé. To může také vysvětlit, proč je tolik lidí proti této reformě, protože prostě není možné, aby pracovali déle. Mají na mysli příklady svých rodičů nebo prarodičů,
SVĚT: Je francouzský důchodový systém skutečně v ohrožení? Vláda tvrdí, že ano. Seriózní odborníci nesouhlasí. kdo má pravdu?
Queisser: Podle projekcí penzijní expertní komise COR není schodek nijak velký, ale v příštích letech zůstane konstantní. Deficit však není nejdůležitějším kritériem, které je třeba sledovat, protože každá země má svůj vlastní systém vyrovnávání deficitu. Například v Německu ji automaticky kompenzuje stát. Skutečná otázka zní: kolik je země ochotna utratit za své důchody a další sociální výdaje? Francie utrácí 14 procent svého hrubého domácího produktu na důchody, což je třetí místo mezi zeměmi OECD za Itálií a Řeckem.
SVĚT: Opozice hovoří o „brutální“ reformě. je to ona
Queisser: Lidé to považují za brutální, protože tato reforma chce změnit dvě věci najednou: délku odváděných let a věk odchodu do důchodu. Ve srovnání OECD to není pravidlem. Pouze osm z 38 zemí používá oba parametry současně. Zvyšující se věk nevyhnutelně ovlivňuje některé skupiny více než jiné. Kdo začal pracovat dříve, musí pracovat déle. Méně postiženi jsou střední a vyšší zaměstnanci.
SVĚT: Právě to se kritizuje, že břemeno reformy nesou jen dělníci a řadoví zaměstnanci. Heslem debaty je spravedlnost. Proč je smysl pro spravedlnost ve Francii tak silný?
Queisser: Zvyšování věkové hranice se setkává s odporem ve všech zemích OECD. Francie je ale ve skutečnosti zemí, kde je tento koncept extrémně silný.
SVĚT: „Utrpení z práce“ také hraje ústřední roli v debatě. Je to francouzská výjimka nebo to znáte z jiných zemí?
Queisser: Studie evropské agentury Eurofound ukazují, že Francie na tom není dobře, pokud jde o pracovní podmínky. Jde o nošení těžkých břemen, špatné pracovní polohy, ale i zastrašování či šikanu. Musí se jednoznačně zlepšit pracovní podmínky, musí se udělat více pro zaměstnávání seniorů, musí se více bojovat proti jejich diskriminaci a celkově musí být poskytnuty lepší možnosti školení. Pracovníci jsou často vyloučeni z trhu práce ve věku 45 let. Osobně mi u mladých lidí přijde docela smutné, že si nedokážou představit, že by jednou dělali práci, která je tak nadchne, že si dokážou představit i delší práci.
SVĚT: Ve skutečnosti nehraje otázka mezigenerační spravedlnosti ve francouzské debatě žádnou roli. Proč jsou proti reformě i mladí lidé?
Queisser: Je to pro mě záhada. Ale může to být tím, že Francie nemá žádné debaty o celkových nákladech na důchod. Pro nás to bylo jiné, protože vyvážející země, jako je Německo, dbá na to, aby příspěvky na sociální zabezpečení neexplodovaly. Proto byla částka příspěvku zablokována na 22 procentech. Ve Francii se méně diskutuje o mzdových nákladech a o tom, jak ovlivňují rozdíl mezi hrubou a čistou mzdoumít. Na druhou stranu se mladí lidé obávají, že už nedostanou důchod, a tak pochopili, že na stále více důchodců je stále méně aktivních lidí. Celkově se nevede žádná debata o tom, kdo nese celkové náklady a v jakém rozsahu. důchodci? Přispěvatelé? Mládí? Baby boomers? Komu to předáte? Pouze pomalu, protože se objevují protinávrhy, dochází k zásadním úvahám. Dosud se však diskuse omezovala na zachování společenského úspěchu.
SVĚT: Narážíte na mýtus odchodu do důchodu v 60 letech, který François Mitterrand sliboval v 80. letech?
Queiser: Správně. To bylo dlouho považováno za nejdůležitější společenský úspěch ve Francii. Proto je věk odchodu do důchodu tak symbolický. Dodnes existují odbory a politické strany, které prosazují odchod do důchodu v 60 letech.
Monika Queisserová (59), německá penzijní expertka se sídlem v Paříži, je vedoucí oddělení sociální politiky v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Je také členkou francouzské expertní rady Rente COR.
Tags: Welt.de , duchod , duchodci , penze , penziste , odchod do duchodu , Francie ,