Clanek pochazi z Welt.de
Zatímco německá veřejnost hořce polemizuje o ochraně klimatu, v evropských zemích, jako je Velká Británie, Itálie nebo Polsko, je toto téma méně důležité – a existují i další konfliktní body.
Francie
Francouzská vláda je v poměrně pohodlné pozici, že v zemi existuje široký konsensus o využívání jaderné energie . V důsledku toho jsou bilance CO 2 mnohem lepší a ekologická restrukturalizace se řeší méně zbrkle než v Německu. Také ve Francii je stavební sektor se 44 procenty emisí CO 2 zásadní pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Pět milionů bytů je považováno za „energetická síta“, tedy zvláště špatně izolované, tři miliony domácností mají potíže s placením účtů za vytápění a jsou podporovány „energetickými šeky“.
Ale kvůli bretaňským červeným kloboukům v roce 2013 a hnutí žlutých vest o pět let později si vláda uvědomuje, že nelze očekávat, že obyvatelstvo ponese plné náklady ekologické přeměny. Instalace tepelných čerpadel nebo zateplování bytů jsou proto již léta podporovány tisíci eur. Ohřívače na naftu se už nějakou dobu smějí jen opravovat, ale už ne nahrazovat novými.
Odpor k ekologické konverzi vychází především z pravicového Rassemblement National. Emmanuel Macron během předvolební kampaně nazval svou vůdkyni Marine Le Penovou „klimatickou skeptikou“. Prezidenta pak popsala jako větrník, jako někoho, kdo vždy zatočí s větrem.
Itálie
Premiérka Giorgia Meloniová nedávno prohlásila, že její vláda chce dodržovat mezinárodní závazky v oblasti ochrany klimatu, ale „nikdy neodděluje ekologickou udržitelnost od ekonomické a sociální“. Program ochrany klimatu běží na vedlejší koleji: Itálie nedávno spolu s Německem vedla kampaň za zrušení konce EU se spalovacím motorem, aby neohrozila domácí dodavatele automobilů.
V Itálii ochrana životního prostředí často stále znamená ochranu krajiny před „nehezkými“ větrnými turbínami. Ve volbách v roce 2022 získala Strana zelených méně než tři procenta hlasů. Pro ostatní opoziční strany je ochrana klimatu jen jedním z mnoha problémů. Vláda jmenuje komisaře všude tam, kde obyvatelstvo pociťuje změnu klimatu, například v případě sucha, které v létě ohrožuje zásobování země vodou, nebo sesuvu půdy na ostrově Ischia.
Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná skutečně bolestivá klimatická politika, ani o tom vláda nemusí obyvatele přesvědčovat. Projekty šetrné ke klimatu financuje z peněz z fondu EU „Next Generation EU“, který byl založen za účelem řešení ekonomických škod způsobených pandemií. Více než čtvrtina ze 191 miliard eur poputuje do udržitelných projektů
Španělsko
Španělsko nemá v parlamentu žádnou ekostranu, a přesto „ochrana životního prostředí a udržitelnost hrají hlavní a rychle rostoucí roli“, jak uvádí Konrad-Adenauer-Foundation ve své nejnovější zprávě o zemi. Pravděpodobně je to dáno i tím, že Španělsko už léta pociťuje dopady klimatických změn: země trpí obdobími sucha a rozsáhlými lesními požáry. Stejně jako v Itálii vláda v současnosti financuje svou politiku ochrany klimatu především prostřednictvím fondu EU na obnovu Corona, ze kterého Španělsko obdrží 160 miliard eur na investice. Přesvědčovat obyvatelstvo není potřeba.
Kromě toho existuje národní plán pro expanzi obnovitelných zdrojů energie, který je vnímán především jako ekonomická příležitost, protože Španělsko by se mohlo stát důležitým pilířem evropských dodávek energie. V některých případech však tento plán vede k lokálním otřesům, například když se místní aliance staví proti expanzi solární energie.
Polsko
Více než 90 procent Poláků je pro urychlenou „zelenou transformaci“. Vyplývá to ze studie think-tanku More in Common a institutu pro výzkum veřejného mínění Ipsos. Vládnoucí strana práva a spravedlnosti (PiS) by to měla vnímat jako výzvu k akci. Není však známá angažovanou klimatickou politikou.
Rozšiřují se obnovitelné energie a Polsko se dostává do jaderné energetiky. Země ale stále získává více než 70 procent energie z uhlí. Surovinou topí miliony soukromých domácností. V porovnání s rozlohou země bylo loni v Polsku instalováno výrazně více tepelných čerpadel než v Německu. Vláda však neklade přísné požadavky. Tu a tam existují stimulační programy, ale politická třída obecně důvěřuje tržním silám.
To platí i pro elektrifikaci dopravy nebo klimaticky šetrnou renovaci budov. Ochrana klimatu je i přes vysokou míru schvalování okrajovou záležitostí. O nákladech se tedy nevede žádná debata. Přestože se předpokládá, že vyřazení uhlí bude dokončeno až v roce 2049, někteří politici si na to už teď stěžují. Maličká strana Solidarita Polsko by se mohla stát hlásnou troubou těch, kteří by v budoucnu mohli protestovat proti nákladům na ochranu klimatu.
Velká Británie
Velká Británie je v krizovém režimu: Zdravotníci stávkují, počet nelegálních migrantů je na historickém maximu, ekonomika pokulhává, ceny nemovitostí a nájmy raketově rostou. Při takové krizi není energetická transformace prioritou. Rozhodně ne za konzervativního premiéra Rishi Sunaka. Nejvyšší soud donutil jeho vládu revidovat svůj „Plán energetické bezpečnosti“, protože by nesplnil cíl stát se uhlíkově neutrální do roku 2050.
Sunak chce nyní snížit ceny energií rozšířením investic do obnovitelných energií, zateplování budov, instalací tepelných čerpadel a skladování CO 2 , ale také podporou jaderné energetiky. "Groundhog Day," řekl Ed Miliband, ministr životního prostředí ve stínovém kabinetu vůdce práce Keira Starmera na balíčku. Návrhy jsou již známé, ale plánované investice jsou příliš nízké.
Tags: Welt.de , ekologie , obnovitelne zdroje , tepelna cerpadla , migranti , energie , fotovoltaika
Přidat komentář