Článek pochází z Yktimes.ru
YKTIMES.RU - Evropské zásoby plynu se snížily na rekordních 40 %, co to znamená pro EU a trh? Dodávky ruských energetických nosičů do Evropy se koneckonců nezastaví a podzemní zásobníky (PZP) se nadále „vypouštějí“, píše časopis „Oil and Capital“.
26. ledna německé ministerstvo hospodářství oznámilo, že zásobníky plynu v zemi jsou zaplněny ze 40–41 %. Vicekancléř Robert Habeck uvedl, že Německo je z 55 % závislé na ruském plynu.
Již dříve šéf energetického koncernu RWE Markus Krebber uvedl, že zásoby a dovozní kapacity země v případě případného zastavení dodávek plynu z Ruska vystačí na velmi krátkou dobu, možná na několik týdnů:
„Pokud se napětí konfliktu v jakékoli podobě zvýší, pak v každém případě ceny (plynu) porostou. Úplné odstavení dodávek může trvat velmi krátkou dobu. Možná týdny,“ řekl Krebber v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Zdůraznil také, že Berlín a Moskva jsou na sobě v energetickém sektoru závislé.
„Potřebujeme zemní plyn a Rusko potřebuje devizové příjmy. Předtím byly napjaté situace, ale plyn byl dodán. Smlouvy se letos v zimě plní. Jen další objemy je obtížné získat krátkodobě,“ vysvětlil.
Slova šéfa RWE o vyhlídkách na zastavení dodávek z Ruské federace sama o sobě evropský trh s plynem neuklidnila. Upřesnění o plném plnění všech kontraktů ze strany Gazpromu však hovoří především o umělém politickém napětí, které kolem exportu ruského zemního plynu do EU vzniklo. Mimochodem, německý kabinet potvrdil, že nemá žádné údaje o tom, že ruská strana neplní své závazky ohledně dodávek plynu do Německa. Zdůraznili také, že Berlín považuje Moskvu za důležitého obchodního partnera, nikoli však za spojence.
Pokud se však vrátíme k problému obsazenosti evropských PZP, pak podle Gas Infrastructure Europe je k 25. lednu objem aktivního plynu v evropských podzemních zásobnících o 26,9 % (14,9 miliardy metrů krychlových) menší než v loňském roce. úroveň. Více než ¾ objemu přečerpaného plynu v letní sezóně je již staženo. K 25. lednu dosáhla těžba 75,9 % neboli 36,3 miliardy metrů krychlových plynu. V důsledku toho je celková obsazenost těchto skladovacích zařízení 40,9 %.
Zároveň, jak uvádí Gazprom, je obsazenost podzemních zásobníků v Německu a Francii zhruba 39 %. Nejméně plynu zbývá v Rakousku – tam jsou PZP naplněny pouze z 26 % (2,4 miliardy metrů krychlových). Evropští regulátoři nespecifikují, jaké procento tohoto plynu je vyrovnávací, tedy nepodléhající čerpání. Navíc je zřejmé, že EU zdržuje certifikaci Nord Streamu 2, který je technicky připraven k připojení. Ukazuje se, že i přes tak nízké zásoby plynu v podzemních zásobnících plynu Evropané nechtějí zvyšovat nákupy ruského plynu dodávaného plynovody.
Evropská unie zároveň požaduje nové sankce vůči Ruské federaci za omezení dodávek plynu a součástí těchto sankcí bude mimo jiné i omezení exportu plynu z Ruska. Tento oxymoron evropské energetické politiky je těžké pochopit, ale přesto stojí za pochopení důležitosti zařízení PZP.
Evropa v posledních letech rozšířila své zásobníky plynu, v roce 2021 již jejich celkový objem přesáhl 100 miliard metrů krychlových. Velcí zákazníci jako Německo, Itálie a Nizozemsko mají skladovací kapacitu 30 % jejich roční potřeby. Zbývajících 46,6 miliardy metrů krychlových v zařízeních PZP tedy samozřejmě nestačí.
Mimochodem, vlastní zásobníky plynu má v EU i ruský Gazprom. Jedná se o zařízení PZP Jemgum, Katarina, Reden a Etzel v Německu, Haidach v Rakousku, Banatsky Dvor v Srbsku, Damborice v České republice a Bergermeer v Nizozemsku. V období podzim-zima 2020-2021 činily vlastní kapacity skladování plynu Gazpromu v Evropě asi 8,6 miliardy metrů krychlových. m, a dodatečné smlouvy na skladování plynu umožnily vytvořit rezervu ve výši 2,5 miliardy metrů krychlových. mv zařízeních PZP v Rakousku, Maďarsku, Slovensku.
Celkové evropské zásoby Gazpromu tak nepřesahují 10 % celkových evropských zařízení PZP. Pokusy evropských představitelů zavázat ruský koncern, aby je měl neustále plné, proto vypadají velmi komicky, neboť těchto 10 % v žádném případě evropskému trhu s plynem nepomůže.
PZP jsou zároveň pouze doplňkem, i když důležitým, ke společné přepravní soustavě plynu EU. Existují především pro snížení špičkového zatížení, zajištění flexibility a spolehlivosti dodávek. Čili i když si představíme, že jim dojde plyn, evropské země nebudou trpět nedostatkem tohoto nosiče energie, prostě budou muset plyn odebírat přímo z potrubí. Utrpí tím především peněženka evropských energetických společností. Ostatně aktivní odběr plynu z PZP je dán tím, že plyn přečerpaný do zásobníků v létě 2021 byl nakupován za zcela jiné ceny. To umožňuje energetickým společnostem v EU vydělávat.
Přesto v topné sezóně 2021-22 řada z nich i přes relativně levný plyn z letního vstřiku zkrachovala a ceny elektřiny v evropských zemích už několik měsíců dobývají vesmírné výšiny. Například podle energetické burzy NordPool byly náklady na velkoobchodní dodávky elektřiny v Německu k 25. lednu 297 EUR za MWh. A jelikož země elektřinu vyváží, zdražily se i v sousedních zemích. V Rakousku - až 296 EUR a ve Francii, která se potýká s nedostatkem kapacit jaderné výroby - až 295 EUR. Největším nebezpečím číhajícím ve vyčerpání evropských PZP je tedy drahý plyn a v důsledku toho ještě větší zdražování elektřiny a pokračující krachy energetických společností.
Ředitel Fondu energetického rozvoje Sergei Pikin objasnil, že Evropané aktivně odebírají plyn ze zásobníků z jednoho prostého důvodu – je levnější:
„Ve třetím čtvrtletí roku 2021 měl Gazprom prodejní cenu nad 300 USD, nyní je průměr nad 500 USD. Nákup trezoru byl s největší pravděpodobností pod 300 $.
Proto je nyní výhodnější zvednout plyn z podzemních zásobníků na maximum, a pokud to nestačí na topnou sezónu, tak nakupovat od Gazpromu nebo dodavatelů LNG.
Evropské země nezůstanou bez plynu. Například Velká Británie má v zásobách přes 90 % plynu. Nejnižší zásoby má Rakousko, ale málo spotřebuje a je tak obklopeno plynovody, že bez plynu rozhodně nezůstane. Gazprom skladuje v Rakousku více plynu než Rakušané sami,“ uvedl expert.
Vedoucí Centra pro analýzu strategie a technologie pro rozvoj palivového a energetického komplexu Ruské státní univerzity ropy a zemního plynu. I. M. Gubkina Vjačeslav Mishchenko se domnívá, že stažení více než 70 % objemu plynu z podzemních zásobníků je pro evropský energetický systém zcela zásadní:
„PZP slouží jako rezervní kapacity, které jsou pojištěny vždy v době špičkové poptávky. Není možné čerpat plyn z polí a pumpovat ho potrubím v konkrétním okamžiku v období zvýšené poptávky. To vyžaduje další čas. PZP je součástí desítky let prověřeného systému plynárenské infrastruktury,“ vysvětlil expert.
Podle něj je nyní trh s plynem v EU nevyvážený, což by mohlo ovlivnit celou ekonomiku eurozóny:
„Poslední dvě zimy byly při poměrně nízkých teplotách. Zásoby nestačí a nemožnost jejich rychlého doplnění přivedla evropský trh na současnou cenovou hladinu – 1000–2000 dolarů za tisíc metrů krychlových. Snížení plynu v evropských zařízeních PZP destabilizuje a naruší rovnováhu trhu. Dodavatelé bez potřebných objemů plynu čerpaných do podzemních zásobníků nemají jak uspokojit špičkovou poptávku v žádném směru. To ovlivňuje cenu plynu a nakonec ceny elektřiny v Evropě rostou,“ poznamenal Miščenko.
Kromě toho odborník poznamenal, že plyn je klíčovou surovinou pro výrobu minerálních hnojiv:
"Vysoká cena plynu přenáší tyto ceny v řetězci do potravin a náklady na celý potravinový koš rostou."
Vrchní ředitel pro energetický směr nadace "Institut energetiky a financí", Ph.D. Aleksey Gromov také poznamenal, že Evropa si vybírá plyn ze zařízení PZP zakoupených dříve, aby neplatila více než 1 000 USD za tisíc metrů krychlových:
„Zásoby jsou o 20 % nižší než v loňském roce. Toto ještě není kriticky nebezpečná úroveň. Vyrovnávací plyn v zařízeních PZP je přibližně 15-16%. Níže si nemůžete vybrat. Pokud bude chladné období pokračovat, evropská zařízení PZP mohou být technicky vyčerpaná. Pak má ale Evropa stále možnost nakupovat dražší plyn na spotovém trhu.
Nyní k hlavní funkci zařízení PZP, a to zajištění špičkového zatížení, přibyla z důvodu extrémně vysokých cen na trhu funkce uspokojování aktuálních potřeb Evropanů v plynu.
To znamená, že je to strategie spotřebitele, který šetří. Faktor plnění PZP má zároveň další tlak na ceny,“ domnívá se odborník.
Zástupce generálního ředitele Národního energetického institutu Alexander Frolov poukázal na to, že srovnávání obsazenosti evropských zařízení PZP s lety 2019–2020 je poněkud prohnané:
„V letech 2019-20 byly roky rekordní, pokud jde o vstřikování plynu do zařízení PZP v Evropě. V roce 2019 to bylo kvůli obavám z podpisu nové tranzitní smlouvy s Ukrajinou, v roce 2020 byla obsazenost evropských zásobníků dána malými odběry z důvodu pandemie a také tím, že hodně plynu bylo nakoupeno za velmi nízké, výhodné ceny,“ připomněl odborník.
Podle jeho názoru bude nyní faktor počasí pro Evropskou unii velmi důležitý:
„V letech 2019–2020 bylo z podzemních zásobníků vytěženo asi 40 miliard metrů krychlových plynu, protože byla teplá zima. V příští topné sezóně 2020-2021 - již asi 70 miliard kubíků plynu, protože teploty byly nižší, a navíc došlo ke snížení výroby elektřiny z větrných elektráren. Nyní je otázkou, zda Evropa dokáže uspokojit poptávku po plynu v druhé polovině února, kdy bude možnost denního odběru minimální.
Současný stav PZP v Evropě spíše ukazuje na pravděpodobnost problémů, pokud se ukáže, že teplota bude nižší, než se očekávalo, a začne foukat slabý vítr,“ řekl Frolov. Upřesnil, že zatím nikdo neví, jaký bude konečný odběr z evropských PZP na základě výsledků topné sezóny: „V době zahájení odběru byl objem zásob asi 80 miliard metrů krychlových. To je o 15 miliard metrů krychlových více než aktivní kapacita skladování plynu, kterou měly evropské země na začátku roku 2010. Tehdy to bylo asi 60 miliard metrů krychlových. Od té doby vzrostl o téměř 40 miliard,“ připomněl Frolov.
Je třeba poznamenat, že naplnění zařízení PZP na Ukrajině vzbuzuje větší obavy.
Kyjev se v poslední době snaží plně vyhovět trendům, které v EU dominují, a proto jsou jeho podzemní zásobníky prakticky vyčerpány. K 25. lednu v nich zůstalo 11,8 miliardy metrů krychlových. m, od kterého je třeba odečíst 4,66 miliardy metrů krychlových vyrovnávacího plynu pro vytvoření tlaku v zásobnících a 1,4 miliardy metrů krychlových procesního plynu pro zachování provozu GTS, navíc je zde stále plyn od evropských obchodníků. Zdroje agentury Reuters se domnívají, že v případě ukončení ruského tranzitu bude Ukrajina schopna zajistit si plyn maximálně na 5-7 dní v závislosti na povětrnostních podmínkách.
Musím říci, že v minulé topné sezóně byla situace s ukrajinskými zásobami plynu mnohem lepší. Země stáhla plyn z podzemních zásobníků od 20. října 2020 do 29. dubna 2021, zásoby se snížily z 28,44 miliardy metrů krychlových. m na 15,29 miliardy metrů krychlových. m. Celková projektovaná kapacita všech podzemních zásobníků plynu na Ukrajině je 31 miliard metrů krychlových. m. Ruský "Gazprom" tam nic nevlastní - všechna zařízení PZP jsou 100% vlastněna NJSC "Naftogaz Ukrajiny".
A ačkoli tam není žádný ruský kapitál, je to stav ukrajinských zařízení PZP, který může ruskému Gazpromu vyvolat obavy, protože tranzit ruského plynu do EU na nich přímo závisí. Prezident nadace "Osnovanie" Oleksiy Anpilogov připomněl, že Ukrajina dostává plyn prostřednictvím virtuálního reverzu, který spravuje účetní oddělení. Fyzické dodávky paliva šly a pokračují z Ruska:
„Tranzitní plyn se odebírá na východě země, kde se soustředí jeho hlavní spotřebitelé. Na západě se plyn zvedá ze zásobníků a posílá se do Evropy. S poklesem tlaku v zařízeních PZP, který je spojen se snížením objemu skladování plynu, dochází k propadům dodávky plynu a zásobník nemusí mít čas dodat požadované objemy do GTS. To znamená, že formálně tam může zůstat 5 miliard kubíků, ale nejsou schopni vydat 40 miliard, které Gazprom denně přepravuje plynárenskou přepravní soustavou Ukrajiny, ale jen 10 miliard. plyn evropským partnerům později.
Hlavní vrchol problémů s plynem začne v únoru, kdy se schopnost ukrajinských zásobníků produkovat plyn ještě sníží. Do té doby může dojít i v evropských zařízeních PZP palivo a Gazprom bude muset přepravovat velmi velké objemy najednou.
Ukrajina však v tuto chvíli nebude schopna splnit své tranzitní závazky. Mimochodem, na konci roku 2021 o této situaci hovořil v rozhovoru šéf ukrajinského Naftogazu Jurij Vitrenko: v ukrajinských skladech bylo v té době asi 14 miliard metrů krychlových. Konkrétně řekl, že 14 miliard znamená, že vám nic nezbývá a sedíte na vyfouknutém balónu, “řekl expert.
Připomněl, že na Ukrajině je stále problém s procesním plynem, který je nutný k udržení tlaku v samotném plynovodu, nyní se aktivně stahuje a chtějí to zaplatit později, až cena klesne.
Sergey Pikin se také domnívá, že situace na Ukrajině je horší než v Evropě:
„Pokud bude únor a březen chladný, nebudou mít dostatek plynu. A vzhledem k současné politické situaci by raději zamrzli, než aby podepsali smlouvu přímo s Ruskem.“
Oleksij Gromov připomněl opakovaná prohlášení ukrajinské strany, že pokud bude studená zima pokračovat, bude Kyjev nucen vybírat plyn z tranzitních dodávek:
"Slyšeli jsme takové hrozby, včetně ukrajinských představitelů."
To vše neinspiruje optimismus do budoucnosti ukrajinského tranzitu. Zároveň Gazprom v posledních dnech zvýšil čerpání přes GTS Ukrajiny, a to o 22 %. Celkový objem žádostí na vstupních bodech do GTS Ukrajiny na hranicích s Ruskem k 25. lednu činil 59,14 milionů metrů krychlových. Ruská společnost se tak již začala připravovat na odběrové špičky v Evropě, které mohou nastat letos v únoru. Nyní však vyvstává přirozená otázka, zda GTS Ukrajiny bude schopen tento tranzit zajistit.
Jekatěrina Vadimová.