Článek pochází z Welt.de
Po anexi Krymu pokračovaly místní firmy se souhlasem federálních úřadů v dodávání zboží dvojího užití do Ruska ve velkém. Navzdory sankcím EU. To je zobrazeno dříve neznámým interním seznamem.
V nedávné minulosti německé společnosti dodávaly do Ruska velké množství zboží, které lze použít pro vojenské účely. Vyplývá to z dříve neveřejně známého seznamu Spolkového ministerstva hospodářství, který má WELT AM SONNTAG k dispozici.
V roce 2020 vydalo ministerstvo nebo jemu podřízený Federální úřad pro ekonomiku a kontrolu exportu (Bafa) 673 licencí na vývoz takzvaného zboží dvojího užití do cílové země Rusko . Celková hodnota: téměř 366 milionů eur.
Zboží dvojího užití je zboží, které lze použít pro civilní i vojenské účely. Patří mezi ně stroje využitelné při výrobě zbraní, technologií pro stavbu letadel nebo některých chemikálií. Velký objem těchto dodávek z Německa je překvapivý, protože od anexe Krymu v roce 2014 podle nařízení EU platí pro takový vývoz do Ruska přísnější kritéria než do jiných zemí. Nabízí se tedy otázka, zda to německé schvalovací orgány dostatečně důkladně prověřují.
V roce 2020 bylo Rusko čtvrtou největší přijímající zemí takového zboží z Německa, po Číně s 1,6 miliardami eur, USA s miliardou eur a Brazílii s 371 miliony eur. Impérium prezidenta Vladimira Putina bylo také jako cílová země důležitější než například Francie se zbožím za téměř 274 milionů eur. Ukrajina na druhou stranu dostává z Německa jen malý počet dodávek dvojího užití. V roce 2020 byla jejich hodnota 17 milionů eur.
O jaké zboží se v případě Ruska konkrétně jedná, není z velké části veřejně známo. V posledních letech se vedou debaty o dodávkách ochuzeného uranu z Německa, který by podle expertů Rusko mohlo využít při výrobě zbraní.
Německá vláda naposledy obhajovala schválení takového vývozu v březnu 2021 argumentem, že před zamítnutím vývozní licence do Ruska jsou zapotřebí „konkrétní náznaky, že existuje riziko vojenského konečného použití“.
Profesor práva Bernhard Wegener, odborník na veřejné právo na Univerzitě Erlangen-Norimberk, naopak pochybuje, zda je tato schvalovací praxe v souladu s platným sankčním nařízením EU. To již zakazuje vývoz zboží dvojího užití, pokud by vyvážené zboží „mohlo být určeno“ pro vojenské účely.
„Kritéria, která zde federální vláda používá ve schvalovacím procesu, jsou pravděpodobně příliš laxní,“ řekl Wegener: „Od roku 2014 je vývoz zboží dvojího užití do Ruska ve skutečnosti možný pouze ve výjimečných případech.“ Ještě v říjnu 2020 měl Wegener tyto týká se všech najednou Právní stanovisko pro parlamentní skupinu Zelených v Bundestagu. Spolkové ministerstvo hospodářství nyní potvrdilo, že předpisy EU jsou zde uplatňovány „přísně“.
Poslanec Zelených v Bundestagu Stefan Wenzel nyní vyzval úřady, aby se na to blíže podívaly: „Zejména v současné napjaté situaci s Ruskem musíme prosadit restriktivní politiku kontroly vývozu,“ řekl Wenzel: „Bafa musí monitorovat velmi blízko tomu, co se děje se zbožím dvojího užití, a může vyloučit vojenské použití.“
Ekonomický expert FDP Hagen Reinhold naopak schvalovací praxi Spolkového ministerstva hospodářství a Bafa obhajoval. Upozornil, že počet vývozů zboží dvojího užití do Ruska již v poslední době klesl.
Pokud ví, „nejsou určeny pro vojenské účely“ a částečně vycházejí ze starších smluv, které podle práva EU podléhají ochraně původního stavu. Vzhledem k současné ruské agresi přichází v úvahu i zpřísnění exportních zákazů. Za tímto účelem jsou „v současné době na stole všechny možnosti,“ řekl Reinhold.
I v německém byznysu se ozývají hlasy, které export do Ruska hájí. Částečně jde o zboží, které využívá ruský ropný průmysl, uvedl zástupce sdružení, který si nepřál být jmenovitě citován. "Pro Rusko je poměrně obtížné vůbec žádost projít," ujistil další odborník z oboru.
Podle vlastního seznamu federální vlády pro rok 2020 bylo v případě Ruska na rozdíl od ostatních velkých přijímajících zemí 130 dodatečných povolení pro další takzvané neuvedené zboží dvojího užití „a pro zboží podléhající embargovým předpisům“. Jednalo se o export s hrdou hodnotou dalších dobrých 660 milionů eur.
Vzhledem k sankcím EU vůči Rusku, které platí od roku 2014, patří Rusko mezi cílové země, pro které jsou vyžadovány vývozní certifikáty i pro zboží, které není výslovně uvedeno a mohlo by být použito pro vojenské účely. Mezi toto zboží patří například velké naftové motory, které lze použít k pohonu válečných lodí.
Vývoz zboží dvojího užití do Ruska očividně pomalu klesal z velmi vysokých úrovní v nedávné minulosti na stále vysokou úroveň dnes. V roce 2014, kdy byl Krym okupován, bylo Rusko stále na druhém místě s vývozem zboží dvojího užití ve výši přes 520 milionů eur, za Čínou s 1,9 miliardami eur.
Podobně jako u klasického vývozu zbraní závisí vývoz dvojího užití na tom, zda společnost nebo orgán v přijímající zemi vydává osvědčení o konečném použití. Důkazní hodnota takových prohlášení je však sporná. „Certifikáty pro konečné použití jsou tupý meč,“ říká Simone Wisotzki z Hessian Foundation for Peace and Conflict Research. „Právě proto, že jsou sankce zaměřeny na ruskou vojenskou politiku, nelze věřit tamním slibům o konečném použití,“ říká profesor práva Erlangen Wegener.
V posledních letech byli opakovaně zatčeni podnikatelé , kteří do Ruska propašovali stroje nebo jiné vybavení pro ruský zbrojní program ABC a předložili společnosti Bafa falešné certifikáty o konečném použití. Loni hamburský vrchní zemský soud poslal do vězení dva muže, kteří obstarali frézky pro ruskou zbrojovku. V pozadí byla podle soudu "tajná služba řízená zadávací struktura" z Moskvy.