Ktěsně před večeří vypuklo drama. Do té doby šlo všechno dobře, hlavy evropských států a vlád rychle prošly svou agendou. Ukrajina? Nechtějí zemi nabídnout žádné bezpečnostní záruky, tedy nechtějí slibovat vojenskou pomoc v případě dalšího ruského útoku po válce. Státy EU se ale chtějí další finanční pomocí pokusit zmírnit následky zničení přehrady Kachowka . Tak jako tak.
Clanek pochazi z Welt.de
EU se opět dohaduje o své budoucí azylové politice. Premiéři Maďarska a Polska požadují odklon od kompromisu, kterého ministři vnitra dosáhli před třemi týdny. Jednání v Bruselu zpočátku končí bez závěrečné deklarace.
Těsně před večeří vypuklo drama. Do té doby šlo všechno dobře, hlavy evropských států a vlád rychle prošly svou agendou. Ukrajina? Nechtějí zemi nabídnout žádné bezpečnostní záruky, tedy nechtějí slibovat vojenskou pomoc v případě dalšího ruského útoku po válce. Státy EU se ale chtějí další finanční pomocí pokusit zmírnit následky zničení přehrady Kachowka . Tak jako tak.
Využití zmrazených ruských aktiv k financování obnovy Ukrajiny? Dobrý nápad, našel ve čtvrtek většina vedoucích představitelů EU, ale musí být právně prověřen. A nedávné nasazení Wagnerových žoldáků v Bělorusku? Nepropadejte panice, řekli, ale měli byste to velmi pozorně sledovat.
Takže ve 20:00 byla široká shoda v budově Europa na Rue de la Loi v Bruselu, kde se hlavy států a vlád sešly na svém posledním summitu před letní přestávkou. Pak ale přišli Viktor Orbán a Mateusz Morawiecki. Předseda vlády Maďarska a předseda vlády Polska.
Oba se vyjádřili k bodu programu migrace - a zpočátku způsobili, že summit selhal. Zajistili, že se Evropská rada ve čtvrtek nemohla dohodnout na závěrečném prohlášení, což se na minulých summitech nestalo. Kolem 1:30 opustili hlavy států a vlád budovu Europa, nasedli do svých limuzín a vyjeli do deštivé bruselské noci. V jednání chtějí pokračovat v pátek.
Orbán a Morawiecki chtějí zrušit dohodu o azylu
Řada diplomatů by raději téma migrace na program summitu vůbec nezařadila, protože garantuje spory. Ale neměli na výběr. Vzhledem k tomu, že stále více lidí se v současné době dostává z Afriky do EU, mnoho z nich má v tomto procesu nehody. V polovině června se u řeckého pobřeží potopila rezavá rybářská loď se stovkami migrantů na palubě . A tak se unijní politici cítili nuceni ve čtvrtek znovu mluvit o evropských azylových pravidlech.
EU se opět dohaduje o své budoucí azylové politice. Premiéři Maďarska a Polska požadují odklon od kompromisu, kterého ministři vnitra dosáhli před třemi týdny. Jednání v Bruselu zpočátku končí bez závěrečné deklarace.
Orbán a Morawiecki se postavili těm pasážím v prohlášení summitu, které měly být o migraci. Odstavce stejně zněly vágně („Migrace je evropská výzva, která vyžaduje evropskou reakci“) – ale alespoň bylo plánováno, že se tímto tématem bude dokument zabývat. Proč ta noční vzpoura dvou východoevropských šéfů vlád? Chtěli zvrátit azylovou dohodu, která byla uzavřena před třemi týdny.
Ministři vnitra EU se na jednání v Lucemburku 10. června dohodli na výrazném zpřísnění azylových pravidel. Jednání trvalo 14 hodin, chvílemi to vypadalo, že prasknou. Ale nakonec ministři rozhodli většinou hlasů : migranti ze zemí, které jsou považovány za bezpečné, budou v budoucnu přicházet do přísně střežených přijímacích zařízení. Tam se do dvanácti týdnů prověří, zda mají šanci na udělení azylu. Pokud ne, měli by se okamžitě vrátit. To vše ještě musí schválit Evropský parlament.
V Lucembursku se ale rozhodovalo i o něčem jiném. A Orbán a Morawiecki to učinili předmětem summitu v Bruselu. Plány ministrů vnitra počítají s větší solidaritou se silně zatíženými hraničními státy, tedy se zeměmi, kam připlouvají všechny lodě. V budoucnu již podpora těchto států nebude dobrovolná, ale povinná. Migranti se mají v Evropě rozdělovat podle určitého klíče. A země, které se neúčastní, musí platit kompenzační platby.
Z toho by profitovala například Itálie. Podle údajů Organizace spojených národů bylo letos ve státě registrováno více než 50 000 migrantů, kteří se dostali přes Středozemní moře. Většina z nich z Tuniska a Egypta. Neměli prakticky žádnou šanci zůstat.
V Lucembursku, Polsko a Maďarsko hlasovaly proti takzvanému mechanismu solidarity. Ostatní státy je ale přehlasovaly – a proto nyní summit v Bruselu blokují. Morawiecki ve čtvrtek řekl, že země EU mohou o azylové politice rozhodovat pouze jednomyslně, takže lucemburská dohoda je neplatná. Orbán ho okamžitě následoval. Jinak nikdo nesdílel právní názor těchto dvou. Smlouvy EU také nevyžadují jednomyslnost.
Morawiecki také vyzval, aby se každá vláda sama rozhodla, jak podpořit země s obzvlášť velkým počtem migrantů. A přijímání migrantů by podle polského premiéra mělo být dobrovolné. Neměla by existovat povinnost, jak je stanoveno v dohodě mezi ministry vnitra. Kancléř Olaf Scholz (SPD) a francouzský prezident Emmanuel Macron v noci dlouho bezúspěšně jednali s Orbánem a Morawieckim.
Absence prohlášení ze summitu nemá vliv na lucemburskou dohodu. Ale skutečnost, že evropští lídři nebyli schopni dosáhnout dohody ani po hodinách jednání, je znepokojivým politickým signálem. Znovu se ukazuje, že komunita je v rozporu s tím, jak se vypořádat s migranty. Po letech debat, kritiky a vyjednávání se zdá, že Evropa v této otázce udělala malý pokrok.
Povstání nepřineslo úplné překvapení
Od uprchlické krize v letech 2015 a 2016 se pracuje na reformě azylových pravidel. V té době byly některé pohraniční státy zavaleny přílivem lidí ze Sýrie, Afghánistánu a dalších zemí. Statisíce migrantů se mohly bez registrace přesunout do jiných zemí EU. To se vlastně stát nemělo, protože podle takzvaného dublinského nařízení by žadatelé o azyl měli být registrováni tam, kde poprvé vstoupili do EU.
Čtvrteční povstání v Polsku a Maďarsku nepřineslo úplné překvapení. Ještě před odjezdem do Bruselu Orbán prohlásil, že jeho země se nebude podílet na plánovaném rozdělování uprchlíků v EU a nebude vyplácet žádné kompenzační platby. Morawiecki učinil podobné prohlášení. „Vláda PiS,“ oznámil ve Varšavě, „určitě nebude souhlasit s žádnými experimenty nebo vydíráním v souvislosti s přijímáním nelegálních imigrantů.“ Nezdá se, že by se jednání v pátek zjednodušilo.
Tags: Welt.de , migrace , pristehovalci , Orban , Morawiecki , Polsko , Madarsko , kvoty ,