Babis - Taková normální (Babišova) rodinka aneb Co se v mládí naučíš…

Clanek pochazi z Forum24.cz

 

Asi všichni známe rodiny (pokud jsme se do takových přímo nenarodili), kde se povolání „dědí“. Dědeček právník má syna, který rovněž nastoupí na práva, a vnuk potom zvolí tentýž obor. Známé jsou také například lékařské či herecké dynastie, rodiny, kde si předávají geny předurčující talent výtvarný či hudební. Zjevně ale nemusí jít vždy jen o záležitosti takto bohulibé. Dědičnost a výchova někdy mohou společnými silami namíchat i koktejl značně nechutný.

Že je vyšetřovaný a pro podezření ze závažných finančních podvodů trestně stíhaný český premiér Andrej Babiš, ví u nás nejspíš každý. Stejně jako to, že v režimu, kdy to bylo výhodné, býval kariérním komunistou a ve svazcích StB je zapsán (a nadřízenými estébáky chválen) jako agent Bureš. Kde se to v něm ale vůbec vzalo? Kde to ten chlapec viděl?

Jak tomu ovšem v případech závadového chování bývá tak často, odpověď zní: Doma. V rodině.

Otec podezřelý z hospodářské kriminality

Otec Andreje Babiše Štefan zahájil svou pracovní kariéru – jak jinak – vstupem do komunistické strany. Učinil tak v roce 1952, jen tak mimochodem v době komunistických poprav, dva roky po popravě Milady Horákové a umučení vězněného kněze Josefa Toufara.

Poté, co zdárně, jak jinak, prošel politickými prověrkami po okupaci vojsky Varšavské smlouvy, byl v roce 1969 coby důvěryhodný soudruh pověřen funkcí obchodního přidělence ve stálé misi Československa u OSN v Ženevě. (Že by tajemní „švýcarští spolužáci“ financující neprůhledné kšefty synka Andreje nakonec měli delší historii než studentskou a fungovali v ní už jejich otcové?)

Brzy nato už získal Štefan Babiš místo ve Strojexportu, podniku zahraničního obchodu a lukrativní kariéra utěšeně pokračovala až k ředitelské židli bratislavského PZO Polytechna. A právě tam vzniklo podezření, že se Babiš starší kromě vedení podniku pilně věnuje i hospodářské kriminalitě. Vyšetřování se týkalo podezřelého prodeje licence na výrobu kyseliny citronové do zahraničí. Za nevýhodnými smlouvami (jaké ale obvykle bývají naopak velmi výhodné pro kapsu toho, kdo je dojednává) stál podle dochovaných dokumentů právě otec Andreje Babiše.

StB si na něho založila spis s názvem „Štefan“, ve kterém se mimo jiné uvádí, že prověřovaný „něco ví“ na svého nadřízeného, generálního ředitele Polytechny Ballu. Podle spisu ho prý také ochránil před blíže nespecifikovanými „vážnými problémy“, takže Ladislav Balla posléze držel zase ochrannou ruku nad Štefanem Babišem. Ruka (soudruha) ruku myje.

„Babiš využil svých známostí ve vládě a na ÚV KSS a Ing. Ballu podržel,“ napsal novinář Jaroslav Kmenta ve své knize Boss Babiš, kde se tomuto tématu věnuje šířeji a podrobněji.

Trestný čin se nakonec nepodařilo prokázat. O pět let později, r. 1984, už na něj ale Státní bezpečnost založila vedla nový svazek a Štefan se teď jmenoval „Vedoucí“. Tentokrát šlo o stavbu vládní čtvrti v Iráku a spolupracovníci StB na Štefana Babiše donesli, že právnímu zmocněnci německé (tehdy samozřejmě západoněmecké) firmy nabízel úplatek. Úplateček, který tehdy v přepočtu činil asi tři miliony korun. Podezření se potvrdilo a Babiš starší měl být souzen. Jenže přišel 8. květen 1985 a s ním Husákova amnestie…

Soudružka matka, lidová soudkyně

Matka Andreje Babiše, Adriana Babišová (1927–2008), byla od mládí zapálenou soudružkou, členkou komunistické strany. To na ni se synek Andrej vymlouval, když byl už coby politik dotazován na svou komunistickou minulost. To maminka! volal tento dospělý muž. To ona to po mně chtěla. Vstúpil jsem kvůli matce.

A jeho matka zase kvůli své matce? Tradice jsou tradice… Andrejova babička Juliana Scheibnerová byla totiž také nanejvýš aktivní a vychvalovanou komunistkou a také ona se po komunistickém puči v roce 1949 angažovala jako členka Komise lidové kontroly a soudkyně z lidu. Příklady očividně táhnou, takže v různých komisích ustavených Komunistickou stranou Slovenska a v lidových soudech posléze zasedala i Adriana Babišová. A aby zásluh nebylo málo, jistou dobu pracovala jako tajemnice Ústavu marxismu-leninismu na Univerzitě Komenského v Bratislavě.

Bratr „Miki“ nezůstal pozadu

Rodině se vše zjevně vyplácelo, i přes drobné nepříjemnůstky s trestním stíháním, takže co mohli synkovi poradit lepšího? Tedy, přesněji řečeno – synkům. Je tady totiž ještě jeden Babiš. Andrejův bratr Alexander. Ani ten nepokládal kontakty s StB za nic nepatřičného, takže jej brzy vedla pod krycím jménem Miki, nejprve jako kandidáta a posléze jako agenta. To už tak bývá, že mladší sourozenec touží napodobit a dostihnout staršího.

Zkrátka „s StB styky, měl i bratr Miki“, jak ve svém článku zaveršoval už zmíněný Jaroslav Kmenta.

Koncem devadesátých let (v době, kterou Andrej Babiš nyní hlasitě odsuzuje coby mafiánské Palermo) působil Alexander/Miki ve vedení několika Andrejových firem, např. Slovenského Agrofertu. Ale už dlouho předtím, koncem osmdesátých let pracoval Miki podle rodinné tradice v podniku zahraničního obchodu. V té době, jak plyne ze spisů, mimo jiné ochotně donášel na zaměstnance s „protisocialistickým smýšlením“, o kterého se StB zajímala a čile je informoval například i o tom, s jakými cizími státními příslušníky se dotyčný stýká.

K tradici rodiny Babišových ovšem kromě styků se Státní bezpečností očividně patří i podezření z podvodů, defraudací a finančních machinací. A tak si  Alexander/Miki roku 2015 na Slovensku vyslechl obžalobu z podvodu. On a jeho společník Karol Farkaš z firmy CTHS čelili obvinění že firmě ČEZ Slovensko způsobili mnohamilionovou škodu. O rok později je soud sice obžaloby zprostil a trest neuložil, ale poškozené firmě poradil, aby po nich škodu vymáhala v občanském, nikoli trestním soudním řízení. Tedy uznal, že škoda byla způsobena. Firma ČEZ Slovensko to nakonec neudělala, údajně proto, že CTHS byla de facto na mizině. Bez zajímavosti není ani fakt, že koncern ČEZ, jehož je poškozená firma ČEZ Slovensko dceřinou společností, spadá pod Ministerstvo financí ČR, které v inkriminované době vedl Andrej Babiš.

Skoro to vypadá, že na těch českých příslovích něco bude. Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Příklady táhnou a jablko nepadá daleko od stromu. Zdá se, že v rodině Babišovic to všechno platí vrchovatě.

Přidat komentář

CAPTCHA
Správná odpověď Vás odliší od robota.
Místo pro odpověď.